Systém slídových stáložárných kamen byl v USA patentován v roce 1860. Móda tzv. amerických kamen zasáhla koncem 19. a začátkem 20. století celou střední a západní Evropu. V roce 1879 začal Adam Riessner v Norimberku vyrábět originální luxusní řadu kamen založenou na tomto principu.

Ovšem bez nadsázky lze tvrdit, že jejich Mekkou se staly české země. Na jubilejní výstavě v roce 1893 originální zámořská kamna značek Magic Stewart, Red Cross a Art Garland sklidily úspěch natolik, že mnoho sléváren začalo vyrábět kamna amerického typu, tj. slídová dvířka ze třech stran, bohaté niklované zdobení a unikátní systém hoření, kdy horký vzduch prochází dutým dnem kamen. Při českých slévárnách tehdy začaly vznikat továrny na tzv. americká kamna. Z nejznámějších třeba jmenujme American Heating v Kolíně, nebo kamna značky

Sedlec, později užívající více anglicky znějící Harding či American Harding. Nejen že si slévárny navzájem kopírovaly designy kamen, ale používali se i „cizí“ názvy. V Praze působily slévárny značek Columbian, Columbian Heaters či ABC. Dále se u nás vyráběly kamna např. pod značkou Bosko, Lincoln, Record, Universal Stove, American Harding, American Artic, American stove. Velice zajímavé variace na americké kamna se vyráběla i jinde v Evropě, z nejzajímavějších lze zmínit německou firmu Junker a Ruh či francouzský De Ville.

České ameriky

Kamna vyrobená v Čechách mají svou nepopíratelnou historickou hodnotu. Obecně ale lze říci, že kamna vyrobená v USA jsou sběratelsky vzácnější. To ovšem neplatí na kamna vyrobená ve stylu art deco či kubismu. Nejen že oproti ostatním modelům jich bylo vyrobeno nepoměrně méně, ale tento styl použitý na tzv. amerických kamnech je světový unikát, sběratelsky velice ceněný. Zejména v kubismu vynikaly dvě ryze české firmy, a to American Heating a ABC. Jejich modely jsou dnes mezi sběrateli kubistického umění velice žádané. Další sběratelsky vyhledávanou raritou jsou kamna obřích rozměrů.

Přesto že každý pamětník Vám potvrdí, že tehdy měli neskutečně obrovská kamna, takovýchto kousků bylo vyrobeno naprosté minimum. Na většině prodejních poboček ani nebylo možno si takováto kamna prohlédnout osobně, objednávala se na zakázku z továrny.

Již z logického hlediska, že kamna která stála skoro jako automobil a měla výhřevnost 700 metrů kubických a více, si nemohl dovolit jen tak někdo. Navíc pro bohaté vrstvy obyvatelstva byla první půle dvacátého století velice krutá. Nejdříve se kradl majetek židům, následně Němcům a co u nás páchala komunistická lůza v roce 1948 a dále netřeba rozepisovat.

Americka kamna v historii

Éra amerických kamen, alespoň na nějakou dobu, skončila historickým mezníkem 1945 a následným nástupem komunismu. Koks byl tehdy pouze pro továrny a běžná domácnost neměla možnost se k němu dostat. A tak stejně masově, jak si předchozí generace tyto kamna pořizovala, jejich potomci se v těchto temných dobách kamen zbavovali. Kolik těchto skvostů skončilo roztaveno v hutích, už nikdo nezjistí. Kusy, které měli to štěstí, a unikly zničení, čekaly v prachu půd a sklepů desítky let než opět přišly do módy a dočkaly se své renovace a zaslouženého místa v interiéru.